| |
Management parkování
ve Vídni
Úvodem
Zejména od začátku 90.
let v naší zemi výrazně roste počet automobilů. Viditelný je tento
trend zejména ve městech, kde auta už často zabírají veškerý veřejný prostor,
kde lze legálně parkovat, a nádavkem ještě část prostoru, kde se parkovat
nesmí. Značná část motoristické veřejnosti pokládá zajištění bezplatného
místa k parkování v libovolné lokalitě za své svaté právo a nedostatek
těchto míst za legitimní důvod k porušování předpisů. I policie je většinou
v tomto směru značně benevolentní. Systémy placeného parkování, které
mají umožnit zvládnutí dopravy v klidu, jsou dosud omezené na relativně
malé oblasti měst a kontrola jejich respektování je nedostatečná.
Výsledkem této situace je stav, který nakonec nevyhovuje nikomu. Chodci
a cyklisté se proplétají mezi auty „zaparkovanými“ na přechodech pro chodce,
chodnících a cyklostezkách. Řidiči nemají kde parkovat, neboť i místa v centru
blokují celodenně parkující vozidla. Navíc jim špatně parkující vozidla
překáží i při jízdě. Nemluvě o veřejné dopravě – kde se podél druhé řady
parkujících vozidel auto ještě protáhne, autobus už se vejít nemusí.
Při
řešení této neradostné situace se můžeme inspirovat příklady měst, která
byla podobným problémům vystavena již dříve a dobře je zvládla. Jedním
z těchto měst je metropole našich jižních sousedů, Vídeň.
Ve
Vídni činil na počátku 90. let stupeň automobilizace 360 aut / 1000 obyvatel.
Díky tomu se výrazně dominantní funkcí veřejného prostoru stalo parkování.
Přes zábor většiny náměstí a ulic pro parkování ale nabídka nestačila
poptávce.
Důsledkem
byl stále rostoucí chaos při parkování. Rozšířilo se stání na přechodech,
v křižovatkách, na trávnících – prostě všude, kde ještě bylo místo.
Kvůli nedostatečnému vymáhání pravidel silničního provozu se postupně
vytratilo povědomí nelegality takového chování.
Zatímco
v jiných evropských městech podíl aut parkujících v garážích je často
nadpoloviční, ve Vídni v té době parkovalo cca 80% vozidel na veřejném
prostranství.
Cíle systému placeného parkování ve Vídni
Na
tuto tristní situaci město na počátku devadesátých let zareagovalo aktivní
dopravní politikou. Jedním z jejích základních prvků se stal systém
placeného parkování, od jehož zavedení si město slibovalo splnění
těchto cílů:
-
zlepšení nabídky parkování
pro rezidenty,
-
snížení celkové dopravní zátěže
ve městě, především omezením dojížďky za prací osobními automobily,
- zlepšení podmínek pro zásobování,
-
zlepšení životního prostředí
odbouráním zbytečných jízd při hledání volných parkovacích míst,
-
zlepšení celkové bezpečnosti
dopravy, zejména chodců,
-
uvolnění veřejného prostranství
od parkování,
-
získání finančních zdrojů
na výstavbu garáží a zlepšování veřejné dopravy.
Vývoj systému
-
Na počátku 60. let byly v
centru Vídně zřízeny první zóny krátkodobého stání s omezenou
dobou parkování, v rozsahu úseků ulic.
- V roce 1974 byly zóny
krátkodobého stání zpoplatněny, tarif činil 4,- ATS / hod (cca 0,30
eur).
- V červenci 1993 byla
v 1. obvodu (historické centrum) zavedena celoplošná zóna placeného
stání. Tomuto kroku předcházela široká veřejná diskuse.
- V srpnu 1995 byla zóna
placeného stání rozšířena na 6.-9. obvod. Na rozdíl od 1. obvodu s malým
počtem obyvatel a převahou dojíždějících zaměstnanců se tentokrát jedná
o převážně rezidenční čtvrti.
-
V červenci 1997 byla
zóna placeného stání rozšířena na 4. a 5. obvod. Tím bylo do systému
placeného stání zahrnuto celé území mezi starým Dunajem a Gürtelem
– polookružní třídou, která vymezuje širší centrum města.
- V létě 1999 byla zóna
placeného stání rozšířena za starý Dunaj na část 2, 3. a 20. obvodu.
Základní statistické charakteristiky zahrnutého území uvádí následující
tabulka:
Základní charakteristiky zóny placeného stání |
| obvody |
zavedení
zóny |
počet
obyvatel |
počet
prac. míst |
počet
park. míst |
| 1. |
1993 |
20
000 |
102
000 |
11
000 |
| 6.-9. |
1995 |
131
000 |
104
000 |
27
000 |
| 4.
a 5. |
1997 |
85
000 |
42
000 |
19
000 |
| 2,
3. a 20. |
1999 |
249
000 |
114
000 |
64
000 |
| celkem |
|
485
000 |
362
000 |
121
000 |
Jak systém funguje ?
Výjimky z časového omezení parkování
Aby maximální
doba parkování neomezovala nezbytnou dopravní obsluhu a nevedla k vylidňování
města a útlumu ekonomických aktivit, udělují se rezidentům, zaměstnancům
a firmám výjimky z časového omezení parkování za přesně stanovených
podmínek.
-
Žadatelé
musí doložit, že splňují kritéria stanovená pro získání výjimky.
-
Jednomu
žadateli lze povolit pouze jednu výjimku.
-
Výjimka
povoluje pouze překročit maximální povolenou dobu parkování, tzn.
nezbavuje povinnosti platit za parkování (parkovacími lístky nebo
paušálem).
-
Výjimka
je vázána na SPZ vozidla, pouze firmám se udělují přenosné výjimky.
-
Výjimka
platí pro jeden konkrétní obvod (bydliště, sídlo firmy), v ostatních
obvodech se tedy její nositel musí řídit stejnými pravidly jako řidiči
vozidel bez výjimky. Pokud má firma pobočky ve dvou různých obvodech,
musí žádat o dvě výjimky.
Na hranicích městských obvodů
jsou vyznačeny překryvné zóny, kde platí výjimky z obou obvodů.
V některých ulicích s výraznou
obchodní funkcí jsou zóny krátkodobého stání, kde neplatí výjimky pro rezidenty,
firmy či zaměstnance.
Podmínky – rezidenti
-
trvalé
bydliště v příslušném obvodu města
-
žadatel
je vlastníkem vozidla nebo má potvrzení od firmy, že smí používat
firemní vozidlo k soukromým účelům
-
žadatel
nemá k dispozici garáž ani parkovací místo na soukromém pozemku
Podmínky – zaměstnanci a osoby samostatně podnikající
-
na
začátku či konci pracovní doby není možné se dopravit na pracoviště
veřejnou hromadnou dopravou
-
zaměstnavatel
se nezavázal (např. v kolektivní smlouvě) zajistit zaměstnancům
dopravu na / z pracoviště (např. dopravní podniky
ji zajišťují)
-
v místě
pracoviště není k dispozici soukromé či firemní parkovací stání
/ garáže
-
dopravu
na / z pracoviště není možno zajistit v rámci standardní
omezené doby parkování
Podmínky – firmy
-
auto
je registrováno na firmu, a to v místě jejího sídla / pobočky
-
vozidlo
je několikrát denně používáno k přepravě materiálu, zboží, nástrojů
či zařízení
- tuto
dopravu materiálu není možno zajistit v rámci standardní omezené
doby parkování
-
firma
nemá k dispozici vlastní parkovací stání / garáže
-
výjimka
se zpravidla uděluje pouze pro 1 auto na firmu, pokud firma nedoloží,
že k přepravě zboží jí jedno auto nepostačuje
- pokud má
firma pobočky ve více obvodech, musí získat výjimku v každém obvodě
zvlášť
- firmy poskytující
služby (např. instalatéři) a ubytování mohou získat též přenosnou výjimku,
která je opravňuje překročit maximální dobu parkování. U této výjimky
není možná úhrada paušálem, ale je možno zakoupit zvýhodněné jednodenní
parkovací lístky.
|
Relativní
počet udělených výjimek v 6.-9. obvodu |
| na
100 obyvatel |
16
výjimek |
| na
100 zaměstnanců |
1,5
výjimky |
| na
100 firem |
19
výjimek |
Poplatky za parkování
Parkovací lístky 
Základní formou poplatku za
parkování jsou krátkodobé parkovací lístky. Kvůli snížení provozních
nákladů a z urbanistických důvodů nebyl zvolen systém parkovacích
automatů. Parkovací lístky jsou volně prodejná cenina (obdobně jako
jízdenky MHD), které před použitím uživatel znehodnotí – zaškrtnutím
na nich vyznačí datum a čas.
|
Druhy parkovacích
lístků |
| platnost |
tarif |
barva |
| 10
min |
0,00
eur |
fialová |
| 30
min |
0,40
eur |
červená |
| 60
min |
0,80
eur |
modrá |
| 90
min |
1,20
eur |
zelená |
Paušály
Kromě
úhrady jednotlivými parkovacími lístky je možné parkovné hradit paušálem.
Zde je nutno rozlišovat mezi vozidly s výjimkou a bez výjimky.
Paušály pro vozidla s výjimkou
Pro
tuto kategorii jsou stanoveny poměrně mírné paušální poplatky, které
mají zejména zmírnit dopady systému placeného stání na rezidenty a firmy.
V praxi to vypadá tak, že držitel výjimky má dvě možnosti: buď
při získání výjimky zaplatí paušál a obdrží parkovací kartu s „předplatným“,
nebo si nechá vystavit pouze výjimku, ke které si kupuje parkovací lístky.
|
Paušály pro vozidla s výjimkou
(rezidenti a firmy)
platné na jeden obvod
|
|
platnost |
1 rok |
2 roky |
|
1. auto: |
1. obvod |
95,80 eur |
191,60 eur |
| 2.-9. a 20. obvod |
105,40 eur |
210,80 eur |
|
za každé další auto (firmy) |
218,00 eur |
436,00 eur |
|
správní poplatek za výjimku |
+ 57,69 eur |
|
krátkodobý paušál pro firmy* |
3,60 eur / den |
* týká se firem poskytujících služby a ubytování
Paušály pro vozidla bez výjimky
Tento
typ paušálu za „tržní“ parkovné si může koupit kdokoli. Není spojen
s výjimkou a tudíž neopravňuje k překročení max. doby parkování.
Paušály pro vozidla bez výjimky
|
| platnost |
3
měsíce |
6
měsíců |
12
měsíců |
| 0-24
h |
254,25
eur
|
508,50
eur |
1.017,00
eur |
| 0-14
h / 14-24 h |
127,13
eur |
254,25
eur |
508,50
eur |
Osvobození od poplatků za parkování
|
Od poplatků za parkování jsou osvobozeni:
- zásahová
vozidla (hasiči, zdravotníci, policie...),
- obecně
lékaři při poskytování lékařské pomoci,
- zdravotně
postižení,
- taxi
při zastavení kvůli nástupu a výstupu zákazníků,
- vozidla
ve vlastnictví státu, spolkových zemí a obcí, kromě
osobních aut.
|
 |
Kontrola
Kontrolu
systému placeného stání zajišťuje 140 úředníků speciálního oddělení
Magistrátu města Vídně. V jejich kompetenci je vyměřit pokutu za
porušení zákona o placeném stání. Pokud vlastník vozidla tuto pokutu
neuhradí do 4 týdnů, je proti němu zavedeno přestupkové řízení.
Část magistrátních kontrolních úředníků je současně policisty. Ti navíc
kontrolují dodržování pravidel silničního provozu a mohou kromě udílení
pokut nařídit i odtah vozidla.
Bloková pokuta za nesprávné parkování činí 21,- eur, v přestupkovém
řízení je možno uložit pokutu až do výše 210,- eur.
Výnosy
Vídeňský
systém placeného stání má minimální provozní náklady a proto je výrazně
ziskový.
| Výnosy ze systému placeného
stání v roce 1999 |
| příjmy
z parkovného |
40,6
mil eur |
| příjmy
z pokut |
23,4 mil eur |
| provozní
náklady |
5,6 mil eur |
| čistý
výnos |
58,4 mil eur |
Příjmy z parkovného (po odečtení nákladů)
jsou účelově vázány na zlepšení dopravní situace. Z výnosů jsou
financovány tyto projekty:
-
subvence
na výstavbu a rekonstrukci veřejných hromadných garáží,
- budování
parkovacího navigačního systému,
- opatření
k preferenci a zkvalitnění veřejné dopravy.
Příjmy
z pokut (po odečtení nákladů na jejich vymáhání) plynou do sociálního
fondu magistrátu.
Volba parkovacích dokladů
V centru
města převládají krátkodobé parkovací lístky, v ostatních obvodech
parkovací karty pro rezidenty. Podíl vozidel parkujících bez placení
činí asi 20%.
Výsledky systému placeného parkování
 |
Součástí
zavedení systému bylo pečlivé sledování jeho vlivu na dopravní
situaci a chování řidičů.
Co se chování obyvatel týče, většina z nich (74%) si
pořídila parkovací kartu pro rezidenty.
Nepotvrdily se obavy, že zavedení systému placeného stání
povede k hromadnému odstavování vozidel v sousedních,
mimo zónu ležících obvodech.
|
| |
|
 |
Co
se dojíždějících týče, celých 30% z lidí původně dojíždějících
auty přešlo na ekologické způsoby dopravy – veřejnou osobní
dopravu, chůzi a cyklistiku. To je jednoznačný úspěch systému.
Z nadále auty dojíždějících řidičů většina používá krátkodobé
parkovací lístky. Další významná část parkuje mimo veřejná prostranství.
Nepotvrdily se obavy, že zóna placeného stání povede ke snížení
atraktivity území – pouze 7% dotázaných si našlo jiný cíl cest.
Hlavního cíle - omezit počet obyvatel dojíždějících do práce
osobním automobilem, se kterým parkují po celou pracovní dobu
v ulicích - tedy bylo dosaženo.
|
Vlivy na automobilovou dopravu
-
Velmi výrazný pokles vytížení parkovacích stání na
veřejném prostranství. V centru města došlo v dopoledních
hodinách ke snížení počtu parkujících aut o třetinu (!). Počet aut
parkujících v ulicích již v žádném obvodu nepřekračuje kapacitu
uličního prostoru.
- Výrazná redukce automobilové dopravy v centru.
Celkový výkon dopravy v 1. obvodu klesl o 20%, intenzity dopravy
na vjezdech a výjezdech z/do centra klesly o 10%. V širším centru
města klesly intenzity dopravy v obslužných ulicích o 26%.
- Velmi výrazný pokles počtu špatně parkujících aut
(chodník, křižovatky, přechody atd.). V 1. obvodu pokles na třetinu
(dnes 7%), v 6.-9. obvodu až o 86% (dnes pouhá 3%).
- Redukce dopravy, vyvolané hledáním volného parkovacího
místa na třetinu. Průměrná doba potřebná k nalezení volného
parkovacího místa klesla z 9 na 3 minuty. Jenom v 1. obvodu
se jedná o úsporu 6,6 mil. vozokilometrů za rok.
-
Vyšší využívání systému Park and Ride. Počet parkujících aut s mimovídeňskými
SPZ v ulicích zóny klesl o dvě třetiny.
-
Až na několik rozsahem omezených lokalit nedošlo
k pouhému přesunu parkujících aut mimo zónu placeného stání.
Zavedení zóny se tak neodehrálo na úkor sousedních obvodů.
Vlivy na veřejnou dopravu
-
Současně s každou etapou
zavádění systému placeného stání byly zkracovány intervaly linek MHD
a probíhala další opatření ke zkapacitnění a zatraktivnění MHD.
-
Například při zavedení zóny
v 1. obvodu byla zkrácením intervalů zvýšena kapacita linek MHD
do/z centra o 30%.
-
Zavedení zóny placeného stání
vedlo k výraznému zvýšení podílu MHD na přepravní práci. Z lidí
denně dojíždějících autem do zaměstnání přešlo 25% na MHD.
-
Po zavedení zóny v 1.
obvodu stoupl počet cestujících MHD do/z centra o 45% (!). Po rozšíření
do 6.-9. obvodu pokračoval nárůst o dalších 7%.
Hodnocení systému veřejností
Před zavedením systému placeného
stání se projekt setkával s nejistou podporou ze strany místních obyvatel
a naprosto kategorickým odmítnutím dojíždějícími a návštěvníky.
Zlepšení parkovací situace rezidentů vedlo k výrazně kladnému hodnocení
systému (2/3 obyvatel). Nesouhlas zbývající třetiny lze připsat na vrub
všeobecně nepopulárnímu zpoplatnění něčeho, co bylo „odjakživa“ zadarmo.
Přetrvávající
nesouhlas dojíždějících a návštěvníků zóny je vcelku pochopitelný, protože
právě na ně systém nejvíce dopadá. Přesto lze i zde díky nepopiratelnému
zlepšení dopravní situace zaznamenat výrazný nárůst souhlasících na dvě
pětiny.
Program výstavby garáží ve Vídni
Nedílnou součástí parkovací politiky Vídně je kromě systému placeného stání
a systému Park and Ride i podpora výstavby veřejných hromadných garáží.
Cílem je především uvolnit uliční prostor od parkujících aut, aby se zvýšily
jeho obytné kvality a současně mohly být zlepšovány podmínky pro pěší, cyklisty
a veřejnou dopravu.
|
Počet
stání ve veřejných hromadných garážích |
| rok |
počet stání |
| 1975 |
6 751 |
| 1990 |
18 707 |
|
2000 |
45 777 |
-
Magistrát
vybírá vhodné lokality, stanovuje přípustnou kapacitu a další urbanistické
podmínky (vjezdy, dopravní režim, architektonické řešení...), zpravidla
provádí i projekční přípravu.
-
Investorem a provozovatelem
veřejných garáží jsou na základě výběrových řízení soukromé subjekty.
-
Město Vídeň poskytuje investorům
veřejných garáží jednorázový nevratný příspěvek ve výši do 50% pořizovacích
nákladů, maximálně však 5.450,- eur na jedno parkovací stání.
-
Město Vídeň provozuje jednotný
informační a navigační systém GARIS.
Literatura
Parkraumbewirtschaftung in Wien, vyd. Stadplanung Wien (odbor 18 magistrátu),
1997
Perspektiven, číslo 7 / 1996 (monotematické číslo: Kooperatives Parkraummanagement),
vyd. N. J. Schmid Verlag GmbH ve spolupráci s městem Vídeň,
1996
Perspektiven, číslo 1-2 / 2000
(monotematické číslo: Parkraumbewirtschaftung in Wien), vyd. N.
J. Schmid Verlag GmbH ve spolupráci s městem Vídeň, 2000
http://www.wien.at - oficiální informační server města
Vídně
Pro program Doprava pro 21. století v říjnu 2002 zpracoval Štěpán Boháč
|