Management parkování ve Vídni


Úvodem

Zejména od začátku 90. let v naší zemi výrazně roste počet automobilů. Viditelný je tento trend zejména ve městech, kde auta už často zabírají veškerý veřejný prostor, kde lze legálně parkovat, a nádavkem ještě část prostoru, kde se parkovat nesmí. Značná část motoristické veřejnosti pokládá zajištění bezplatného místa k parkování v libovolné lokalitě za své svaté právo a nedostatek těchto míst za legitimní důvod k porušování předpisů. I policie je většinou v tomto směru značně benevolentní. Systémy placeného parkování, které mají umožnit zvládnutí dopravy v klidu, jsou dosud omezené na relativně malé oblasti měst a kontrola jejich respektování je nedostatečná.

Výsledkem této situace je stav, který nakonec nevyhovuje nikomu. Chodci a cyklisté se proplétají mezi auty „zaparkovanými“ na přechodech pro chodce, chodnících a cyklostezkách. Řidiči nemají kde parkovat, neboť i místa v centru blokují celodenně parkující vozidla. Navíc jim špatně parkující vozidla překáží i při jízdě. Nemluvě o veřejné dopravě – kde se podél druhé řady parkujících vozidel auto ještě protáhne, autobus už se vejít nemusí.

Při řešení této neradostné situace se můžeme inspirovat příklady měst, která byla podobným problémům vystavena již dříve a dobře je zvládla. Jedním z těchto měst je metropole našich jižních sousedů, Vídeň.


Historie

Ve Vídni činil na počátku 90. let stupeň automobilizace 360 aut / 1000 obyvatel. Díky tomu se výrazně dominantní funkcí veřejného prostoru stalo parkování. Přes zábor většiny náměstí a ulic pro parkování ale nabídka nestačila poptávce.

Důsledkem byl stále rostoucí chaos při parkování. Rozšířilo se stání na přechodech, v křižovatkách, na trávnících – prostě všude, kde ještě bylo místo. Kvůli nedostatečnému vymáhání pravidel silničního provozu se postupně vytratilo povědomí nelegality takového chování.

Zatímco v jiných evropských městech podíl aut parkujících v garážích je často nadpoloviční, ve Vídni v té době parkovalo cca 80% vozidel na veřejném prostranství.


Cíle systému placeného parkování ve Vídni

Na tuto tristní situaci město na počátku devadesátých let zareagovalo aktivní dopravní politikou. Jedním z jejích základních prvků se stal systém placeného parkování, od jehož zavedení si město slibovalo splnění těchto cílů:

  • zlepšení nabídky parkování pro rezidenty,

  • snížení celkové dopravní zátěže ve městě, především omezením dojížďky za prací osobními automobily,

  • zlepšení podmínek pro zásobování,

  • zlepšení životního prostředí odbouráním zbytečných jízd při hledání volných parkovacích míst,

  • zlepšení celkové bezpečnosti dopravy, zejména chodců,

  • uvolnění veřejného prostranství od parkování,

  • získání finančních zdrojů na výstavbu garáží a zlepšování veřejné dopravy.

Vývoj systému
  • Na počátku 60. let byly v centru Vídně zřízeny první zóny krátkodobého stání s omezenou dobou parkování, v rozsahu úseků ulic.

  • V roce 1974 byly zóny krátkodobého stání zpoplatněny, tarif činil 4,- ATS / hod (cca 0,30 eur).

  • V červenci 1993 byla v 1. obvodu (historické centrum) zavedena celoplošná zóna placeného stání. Tomuto kroku předcházela široká veřejná diskuse.

  •  V srpnu 1995 byla zóna placeného stání rozšířena na 6.-9. obvod. Na rozdíl od 1. obvodu s malým počtem obyvatel a převahou dojíždějících zaměstnanců se tentokrát jedná o převážně rezidenční čtvrti.

  • V červenci 1997 byla zóna placeného stání rozšířena na 4. a 5. obvod. Tím bylo do systému placeného stání zahrnuto celé území mezi starým Dunajem a Gürtelem – polookružní třídou, která vymezuje širší centrum města.

  • V létě 1999 byla zóna placeného stání rozšířena za starý Dunaj na část 2, 3. a 20. obvodu.


Základní statistické charakteristiky zahrnutého území uvádí následující tabulka:


Základní charakteristiky zóny placeného stání
obvody zavedení zóny počet obyvatel počet prac. míst počet park. míst
1. 1993 20 000 102 000 11 000
6.-9. 1995 131 000 104 000 27 000
4. a 5. 1997 85 000 42 000 19 000
2, 3. a 20. 1999 249 000 114 000 64 000
celkem   485 000 362 000 121 000


Jak systém funguje ?
  • Celé dotčené území je zónou placeného stání.

  • V celém dotčeném území je omezena maximální doba parkování. V 1. obvodu (centrum) činí 90 minut, v ostatních obvodech 120 minut.

  • Režim placeného stání funguje v pracovní dny od 9 do 20 hod (v 1. obvodu do 19 hod). Mimo tuto dobu se smí parkovat zdarma a neomezeně dlouho.

Výjimky z časového omezení parkování

Aby maximální doba parkování neomezovala nezbytnou dopravní obsluhu a nevedla k vylidňování města a útlumu ekonomických aktivit, udělují se rezidentům, zaměstnancům a firmám výjimky z časového omezení parkování za přesně stanovených podmínek.
  • Žadatelé musí doložit, že splňují kritéria stanovená pro získání výjimky.

  • Jednomu žadateli lze povolit pouze jednu výjimku.

  •  Výjimka povoluje pouze překročit maximální povolenou dobu parkování, tzn. nezbavuje povinnosti platit za parkování (parkovacími lístky nebo paušálem).

  • Výjimka je vázána na SPZ vozidla, pouze firmám se udělují přenosné výjimky.

  • Výjimka platí pro jeden konkrétní obvod (bydliště, sídlo firmy), v ostatních obvodech se tedy její nositel musí řídit stejnými pravidly jako řidiči vozidel bez výjimky. Pokud má firma pobočky ve dvou různých obvodech, musí žádat o dvě výjimky.
Na hranicích městských obvodů jsou vyznačeny překryvné zóny, kde platí výjimky z obou obvodů.
V některých ulicích s výraznou obchodní funkcí jsou zóny krátkodobého stání, kde neplatí výjimky pro rezidenty, firmy či zaměstnance.
 

Podmínky – rezidenti
  • trvalé bydliště v příslušném obvodu města

  • žadatel je vlastníkem vozidla nebo má potvrzení od firmy, že smí používat firemní vozidlo k soukromým účelům

  • žadatel nemá k dispozici garáž ani parkovací místo na soukromém pozemku

Podmínky – zaměstnanci a osoby samostatně podnikající
  • na začátku či konci pracovní doby není možné se dopravit na pracoviště veřejnou hromadnou dopravou

  • zaměstnavatel se nezavázal (např. v kolektivní smlouvě) zajistit zaměstnancům dopravu na / z pracoviště (např. dopravní podniky ji zajišťují)

  • v místě pracoviště není k dispozici soukromé či firemní parkovací stání / garáže

  • dopravu na / z pracoviště není možno zajistit v rámci standardní omezené doby parkování

Podmínky – firmy
  • auto je registrováno na firmu, a to v místě jejího sídla / pobočky

  • vozidlo je několikrát denně používáno k přepravě materiálu, zboží, nástrojů či zařízení

  • tuto dopravu materiálu není možno zajistit v rámci standardní omezené doby parkování

  • firma nemá k dispozici vlastní parkovací stání / garáže

  • výjimka se zpravidla uděluje pouze pro 1 auto na firmu, pokud firma nedoloží, že k přepravě zboží jí jedno auto nepostačuje

  • pokud má firma pobočky ve více obvodech, musí získat výjimku v každém obvodě zvlášť

  • firmy poskytující služby (např. instalatéři) a ubytování mohou získat též přenosnou výjimku, která je opravňuje překročit maximální dobu parkování. U této výjimky není možná úhrada paušálem, ale je možno zakoupit zvýhodněné jednodenní parkovací lístky.
Relativní počet udělených výjimek v 6.-9. obvodu
na 100 obyvatel 16 výjimek
na 100 zaměstnanců 1,5 výjimky
na 100 firem 19 výjimek


Poplatky za parkování

Parkovací lístky
Základní formou poplatku za parkování jsou krátkodobé parkovací lístky. Kvůli snížení provozních nákladů a z urbanistických důvodů nebyl zvolen systém parkovacích automatů. Parkovací lístky jsou volně prodejná cenina (obdobně jako jízdenky MHD), které před použitím uživatel znehodnotí – zaškrtnutím na nich vyznačí datum a čas.

Druhy parkovacích lístků
platnost tarif barva
10 min 0,00 eur fialová
30 min 0,40 eur červená
60 min 0,80 eur modrá
90 min 1,20 eur zelená


Paušály
Kromě úhrady jednotlivými parkovacími lístky je možné parkovné hradit paušálem. Zde je nutno rozlišovat mezi vozidly s výjimkou a bez výjimky.


Paušály pro vozidla s výjimkou
Pro tuto kategorii jsou stanoveny poměrně mírné paušální poplatky, které mají zejména zmírnit dopady systému placeného stání na rezidenty a firmy.

V praxi to vypadá tak, že držitel výjimky má dvě možnosti: buď při získání výjimky zaplatí paušál a obdrží parkovací kartu s „předplatným“, nebo si nechá vystavit pouze výjimku, ke které si kupuje parkovací lístky.


Paušály pro vozidla s výjimkou (rezidenti a firmy)

platné na jeden obvod

platnost 1 rok 2 roky
1. auto: 1. obvod 95,80 eur 191,60 eur
2.-9. a 20. obvod 105,40 eur 210,80 eur
za každé další auto (firmy) 218,00 eur 436,00 eur
správní poplatek za výjimku + 57,69 eur
krátkodobý paušál pro firmy* 3,60 eur / den

* týká se firem poskytujících služby a ubytování


Paušály pro vozidla bez výjimky
Tento typ paušálu za „tržní“ parkovné si může koupit kdokoli. Není spojen s výjimkou a tudíž neopravňuje k překročení max. doby parkování.

Paušály pro vozidla bez výjimky
platnost 3 měsíce 6 měsíců 12 měsíců
0-24 h 254,25 eur 508,50 eur 1.017,00 eur
0-14 h / 14-24 h 127,13 eur 254,25 eur 508,50 eur


Osvobození od poplatků za parkování


Od poplatků za parkování jsou osvobozeni:

  • zásahová vozidla (hasiči, zdravotníci, policie...),

  • obecně lékaři při poskytování lékařské pomoci,

  • zdravotně postižení,

  • taxi při zastavení kvůli nástupu a výstupu zákazníků,

  • vozidla ve vlastnictví státu, spolkových zemí a obcí, kromě
    osobních aut.









 




Kontrola
Kontrolu systému placeného stání zajišťuje 140 úředníků speciálního oddělení Magistrátu města Vídně. V jejich kompetenci je vyměřit pokutu za porušení zákona o placeném stání. Pokud vlastník vozidla tuto pokutu neuhradí do 4 týdnů, je proti němu zavedeno přestupkové řízení.

Část magistrátních kontrolních úředníků je současně policisty. Ti navíc kontrolují dodržování pravidel silničního provozu a mohou kromě udílení pokut nařídit i odtah vozidla.

Bloková pokuta za nesprávné parkování činí 21,- eur, v přestupkovém řízení je možno uložit pokutu až do výše 210,- eur.


Výnosy
Vídeňský systém placeného stání má minimální provozní náklady a proto je výrazně ziskový.

Výnosy ze systému placeného stání v roce 1999
příjmy z parkovného 40,6 mil eur
příjmy z pokut 23,4 mil eur
provozní náklady 5,6 mil eur
čistý výnos 58,4 mil eur

Příjmy z parkovného (po odečtení nákladů) jsou účelově vázány na zlepšení dopravní situace. Z výnosů jsou financovány tyto projekty:

  • subvence na výstavbu a rekonstrukci veřejných hromadných garáží,

  • budování parkovacího navigačního systému,

  • opatření k preferenci a zkvalitnění veřejné dopravy.
Příjmy z pokut (po odečtení nákladů na jejich vymáhání) plynou do sociálního fondu magistrátu.


Volba parkovacích dokladů





V centru města převládají krátkodobé parkovací lístky, v ostatních obvodech parkovací karty pro rezidenty. Podíl vozidel parkujících bez placení činí asi 20%.


Výsledky systému placeného parkování


Změny v chování řidičů

Součástí zavedení systému bylo pečlivé sledování jeho vlivu na dopravní situaci a chování řidičů.

Co se chování obyvatel týče, většina z nich (74%) si pořídila parkovací kartu pro rezidenty.

Nepotvrdily se obavy, že zavedení systému placeného stání povede k hromadnému odstavování vozidel v sousedních, mimo zónu ležících obvodech.





 
Co se dojíždějících týče, celých 30% z lidí původně dojíždějících auty přešlo na ekologické způsoby dopravy – veřejnou osobní dopravu, chůzi a cyklistiku. To je jednoznačný úspěch systému.

Z nadále auty dojíždějících řidičů většina používá krátkodobé parkovací lístky. Další významná část parkuje mimo veřejná prostranství.

Nepotvrdily se obavy, že zóna placeného stání povede ke snížení atraktivity území – pouze 7% dotázaných si našlo jiný cíl cest. Hlavního cíle - omezit počet obyvatel dojíždějících do práce osobním automobilem, se kterým parkují po celou pracovní dobu v ulicích - tedy bylo dosaženo.


Vlivy na automobilovou dopravu

  • Velmi výrazný pokles vytížení parkovacích stání na veřejném prostranství. V centru města došlo v dopoledních hodinách ke snížení počtu parkujících aut o třetinu (!). Počet aut parkujících v ulicích již v žádném obvodu nepřekračuje kapacitu uličního prostoru.

  • Výrazná redukce automobilové dopravy v centru. Celkový výkon dopravy v 1. obvodu klesl o 20%, intenzity dopravy na vjezdech a výjezdech z/do centra klesly o 10%. V širším centru města klesly intenzity dopravy v obslužných ulicích o 26%.

  • Velmi výrazný pokles počtu špatně parkujících aut (chodník, křižovatky, přechody atd.). V 1. obvodu pokles na třetinu (dnes 7%), v 6.-9. obvodu až o 86% (dnes pouhá 3%).

  • Redukce dopravy, vyvolané hledáním volného parkovacího místa na třetinu. Průměrná doba potřebná k nalezení volného parkovacího místa klesla z 9 na 3 minuty. Jenom v 1. obvodu se jedná o úsporu 6,6 mil. vozokilometrů za rok.

  • Vyšší využívání systému Park and Ride. Počet parkujících aut s mimovídeňskými SPZ v ulicích zóny klesl o dvě třetiny.

  • Až na několik rozsahem omezených lokalit nedošlo k pouhému přesunu parkujících aut mimo zónu placeného stání. Zavedení zóny se tak neodehrálo na úkor sousedních obvodů.



Vlivy na veřejnou dopravu
  • Současně s každou etapou zavádění systému placeného stání byly zkracovány intervaly linek MHD a probíhala další opatření ke zkapacitnění a zatraktivnění MHD.

  • Například při zavedení zóny v 1. obvodu byla zkrácením intervalů zvýšena kapacita linek MHD do/z centra o 30%.

  • Zavedení zóny placeného stání vedlo k výraznému zvýšení podílu MHD na přepravní práci. Z lidí denně dojíždějících autem do zaměstnání přešlo 25% na MHD.

  • Po zavedení zóny v 1. obvodu stoupl počet cestujících MHD do/z centra o 45% (!). Po rozšíření do 6.-9. obvodu pokračoval nárůst o dalších 7%.

Hodnocení systému veřejností

Před zavedením systému placeného stání se projekt setkával s nejistou podporou ze strany místních obyvatel a naprosto kategorickým odmítnutím dojíždějícími a návštěvníky.

Zlepšení parkovací situace rezidentů vedlo k výrazně kladnému hodnocení systému (2/3 obyvatel). Nesouhlas zbývající třetiny lze připsat na vrub všeobecně nepopulárnímu zpoplatnění něčeho, co bylo „odjakživa“ zadarmo.

Přetrvávající nesouhlas dojíždějících a návštěvníků zóny je vcelku pochopitelný, protože právě na ně systém nejvíce dopadá. Přesto lze i zde díky nepopiratelnému zlepšení dopravní situace zaznamenat výrazný nárůst souhlasících na dvě pětiny.

Program výstavby garáží ve Vídni


Nedílnou součástí parkovací politiky Vídně je kromě systému placeného stání a systému Park and Ride i podpora výstavby veřejných hromadných garáží.


Cílem je především uvolnit uliční prostor od parkujících aut, aby se zvýšily jeho obytné kvality a současně mohly být zlepšovány podmínky pro pěší, cyklisty a veřejnou dopravu.


Počet stání ve veřejných hromadných garážích
rok počet stání
1975 6 751
1990 18 707
2000 45 777
  • Magistrát vybírá vhodné lokality, stanovuje přípustnou kapacitu a další urbanistické podmínky (vjezdy, dopravní režim, architektonické řešení...), zpravidla provádí i projekční přípravu.

  • Investorem a provozovatelem veřejných garáží jsou na základě výběrových řízení soukromé subjekty.

  • Město Vídeň poskytuje investorům veřejných garáží jednorázový nevratný příspěvek ve výši do 50% pořizovacích nákladů, maximálně však 5.450,- eur na jedno parkovací stání.

  • Město Vídeň provozuje jednotný informační a navigační systém GARIS.


Literatura

Parkraumbewirtschaftung in Wien, vyd. Stadplanung Wien (odbor 18 magistrátu), 1997


Perspektiven, číslo 7 / 1996 (monotematické číslo: Kooperatives Parkraummanagement), vyd. N. J. Schmid Verlag GmbH ve spolupráci s městem Vídeň, 1996


Perspektiven, číslo 1-2 / 2000 (monotematické číslo: Parkraumbewirtschaftung in Wien), vyd. N. J. Schmid Verlag GmbH ve spolupráci s městem Vídeň, 2000

http://www.wien.at - oficiální informační server města Vídně



Pro program Doprava pro 21. století v říjnu 2002 zpracoval Štěpán Boháč